Na tajňačku do Drážďan
Protože co taky vymyslet lepšího jako dárek k narozeninám než zážitek?
A tak jsem naplánoval výlet do Drážďan. Koupil jízdenky, zabookoval hotel a držel to 3 týdny v tajnosti. Takže to, kam jedeme bylo prozrazeno až cestou.
Vzbudili jsme se v 5:32 hodin, protože proč přece ne. Když už má ty narozeniny, tak ať nespíme až do oběda ne?
Metrem na Florenc a čekat na autobus. V autobuse jsme dostali kávu, kterou jsem si hned vylil na kalhoty, protože jsem asi nějak vnitřně cítil, že by mi moc nechutnala.
Přijíždíme do Drážďan, venku je ''krásný babí léto'', jen do toho docela dost prší a fouká. Tak jsme si řekli, že se projedeme tramvají na konečnou a zpátky, a třeba to zatím přejde.
Pršet přestalo, a tak jsme se vydali na průzkum krás Drážďan. Jako první jsme se zastavili u komplexu barokních budov Zwinger.
Dali jsme si výbornou sušenku.
Stála asi 3 éčka, ale byla fakt dobrá.
Takže proč ne.
Jediná fotka dominanty Drážďan, slavného Frauenkirche, je právě se zmíněnou sušenkou, kde je Frauenkirche rozmazaný v pozadí.
Tolik asi o mých prioritách, když mám hlad.
Potom už jenom běhání po městě, tady schody, támhle schody. Barák vlevo, galerie vpravo.
K večeři jsem si vykňoural pizzu. Chuť jsem na ni měl už minimálně měsíc a pořád jsem se k ní nedostal. Tak kdy jindy, když ne teď?
Na blogu s typy, kam vyrazit v Drážďanech na večeři, jsme našli doporučení na nejlepší pizzu.
Na doporučení blogerky, jsme si rezervovali místa, protože restaurace bývá plná. Sami jsme se o tom i přesvědčili.
Pizza byla ale dost průměrná. Žádný zázrak, který by vás vystřelil na měsíc, se nekonal. Ale když si k tomu přičtete super prostředí, nejlepší obsluhu, jakou jsem kdy v restauraci zažil a to, že to byla naše jediná pizza v Drážďaněch, tak to byla opravdu ta nejlepší pizza v Drážďaněch.
S plnými pupky jsme došli na hotel, dali sprchu a upadli do komatu.
Druhý den ráno jsme chtěli vstávat brzy na snídani. Přišli jsme tam ale až mezi posledními.
Klasika.
Snídaně byla mňamózní. Na takové hody bych si zvykl hned, a rád. (Jen bych si asi brzy neviděl na nohy).
Z hotelu vyrážíme směrem Neustadt. Prozkoumat kromě všech těch památek i to nové město. Procházíme dost hipsterskou ulicí, plnou stylových kaváren, bister a zahrádek. Cestou narážíme na blešák, kde najdete desku Karla Gotta ve vozíku za auto, Monu Lisu vedle dřezu, a celkově dost zajímavé věci a lidi.
Po blešáku jsme dali pivo a kávičku, prošli se po Neustadtu.
Prostě omrknout ty podzimní barvy a celkově trochu vypnout.
Co bychom to byli ale za turisty, kdyby jsme nešli do známé pasáže Kunsthofpassage. Jde o průchod přes několik sousedních dvorů činžovních domů s poutavou architekturou. My se zastavili u známého modrého zpívajícího domu, na Nádvoří Elementů (Hof der Elemente).
Potom ještě rychle prozkoumat nějaký ten park, po kterém jsme si dali k obědu tradiční ''wurst''. Nacpali pupíky a vyrazili čekat na autobus zpět do Prahy.
Tak zase někdy!